Recenze: Třetí Stříbrná kniha snů

Autorka: Kerstin Gier

Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání: 2017 (cz)

Žánr: ya, fantasy

Počet stran: 392

Recenze:

Na poslední závěrečný díl triologie Silber jsem se strašně moc těšila, a když kniha konečně vyšla, ani jsem to nijak nezaregistrovala, ale nakonec si přeci jen našla cestu do mé knihovny a já jsem ji ihned začala číst. Upozornění: Pokud jste nečetli první dva díly, tak v této recenze narazíte na pár velkých spoilerů!

Něco malinko k objasněné děje

Dneska se ode mě nedozvíte nic moc víc než z anotace, ale i tak bych vám to radši přiblížila mými slovy. Všichni věděli, že Arthurovo běsnění jen tak neustane a měli pravdu. Arthur opět nabírá na síle a učí se novým věcem, aby byl nepřemožitelný. Mia se stále snaží odhalit, kdo je Secrecy a Liv má špatný pocit z toho, co se kolem ní a na snové chodbě začíná dít.

,,Viděla jsem jen stín na zdi. A měl křídla. Obrovská černá křídla, na nichž může plachtit nocí a sny. A časem i prostorem."

Něco k postavám

Od druhého dílu se toho zase tolik nezměnilo. Arthur je pořád nepřítel číslo jedna, i když to vypadá, že toho lituje. Liv a Henry jsou nejsladší pár na světě a Mia zdědila sarkasmus po své sestře, takže obohacuje knihu o vtipné pasáže. Pořád ale není jasná jedna, na čí straně je nebezpečná Anabel? :)

Styl psaní, zápletka a nápad

Byla jsem hrozně ráda, když jsem se zase začetla do knihy a jen se tak nechala unášet tím úžasným lehkým, vtipným, občas sarkastickým a fantasticky originálním stylem mé oblíbené autorky. Důkaz toho je, že jsem skoro čtyř sta stránkovou knihu měla přečtenou asi za dva nebo tři dny. Takže se kniha četla opět výborně (jako snad každá knihy od K.G.).

Důvodem mého rychlého čtení asi také je, že jsem byla hrozně napjatá, jako to nakonec skončí, a tak jsem čekala... a čekala na nějaký větší rozjezd knihy. Když jsem byla na straně tři sta a pořád nic moc už jsem se bála a to asi oprávněně, protože napětí jen klesalo a klesalo, až bylo pod bodem mrazu. 

,,Pro tebe je to všechno jen hra. Vůbec nechceš vidět, že máme v ruce klíč k tomu, abychom změnili svět, uzpůsobili ho k obrazu svému a udělali z něj lepší místo."

Kniha mě ale zklamala i v tomto bodě. Na Kerstin Gier jsem čekala něco více zamotanějšího, nebezpečnějšího, tajemnějšího, fantastičtějšího a prostě něco, co by mi prostě vyrazilo dech (což se u předešlých dílů a sérií nějakým způsobem stalo). Myslela jsem si, že za celým problémem bude stát něco jiného než teď původně stojí a vyřešení se mi zdá docela směšné, ale i zároveň vtipné (takže alespoň něco).

Co se týče toho velkého odhalení Secrecy, taky jsem nebyla moc překvapená. Už na začátku jsem měla dva tipy na to, kdo by to mohl být a z toho se mi nakonec jeden potvrdil, protože byl navíc hrozně moc průhledný, ale pořád jsem to věděla jen z jedné třetiny, takže tu na mě čekalo i pár překvapení, které jsem opravdu nečekala.

Takže pokud bych byla v této chvíli za něco ráda, tak to asi bude čtvrtý díl, protože tady bylo docela dost věcí, které se mi zdály nedotažené do konce. Třeba jako snová chodba, protože pořád nevíme co za ní stojí, ale na druhou stranu to má i své kouzlo. 

Obálka

Řekla bych, že tohle asi bude nejkladnější bod na celé knize, protože obálka se opravdu povedla a i s barvami z předešlých dvou dílů tvoří úžasnou a nevídanou kombinaci barev, která vypadá opravdu snově a kouzelně. A jak bylo u předchozích dílů, i tady se mi moc líbí to, co je pod stříbrným přebalem.

Podtrženo, sečteno

Než velkým překvapením pro mě byla kniha spíše velkým zklamáním, ale to nic nemění na tom, že Kerstin Gier bude mou oblíbenou autorkou s tou nejlepší fantazií na světě! Kniha tedy postrádala nějakou akční část, ale bylo to napsáno chytlavě a čtivě. Doufám, že Kerstin co nejdříve vymyslí zase nějaký úžasný originální fantasy příběh.

Zápletka 7/20

Postavy 15/20

Nápad 9/20

Styl psaní 17/20

Tempo 8/10

Konec 3/10

=

59 %

6/10