Recenze: Šest vran

Autorka: Leigh Bardugo
Nakladatelství: Fragment 2017
Počet stránek: 284

Vím, že hodně lidí recenzovalo tuto knihu, ale i já vám potřebuju říct svůj trochu možná odlišný názor.

Od autorky Leigh Bardugo jsem doposud nečetla žádnou knihu, takže takže fantasy kniha Šest vran byla vlastně taková její premiéra.

V příběhu je neskutečně mnoho postav, ale já vám tu vyjmenuji jen šest těch nejdůležitějších pro případ, že jste o nich neslyšeli (což velmi silně pochybuji).

Kaz Brekker, zkušený podvodník, který se chce pomstít... Abych tak nějak řekla, absolutně nevím, co na Kazovi všichni vidíte, že ho přidáváte na stupínek k Rhysandovi. Inej, která je neslyšná jako kočka a je Kazovou druhou rukou. Jasper, který je hazardní hráč a pistolník. Nina, griša korporálčice. Matthias, hrdý Fjerdan, jehož národ mučí a zabíjí griši. Wylan, syn mocného obchodníka, který to umí s výbušninami.

Těchto šest lidí dostane za úkol vkrást se do nejstřeženějšího místa v celé Fjerdě - do Ledového paláce, odkud následně mají vzít vynálezce jurdy parem - nebezpečné drogy, která dělá z Grišů nekontrolovatelná stvoření. Pokud se jim tento úkol povede, odměna je samozřejmě nemine.

Všechny recenze na tuto knihu jsem se snažila míjet, abych jí mohla začít číst s čistým štítem, svědomím, a tak podobně, což byl samozřejmě až nadlidský úkol, protože na každém rohu se psalo jak je tato kniha úžasná, čemuž jsem se neubránila ani v metru... Takže jsem bohužel nějaké to malé očekávání měla (což je vždycky špatně).

Šest vran asi nebude patřit zrovna k těm top knihám roku, ale tím neříkám, že to bylo nějak strašné. Jen mi tam prostě něco malého chybělo, ale problém je, že nevím přesně co (a fakt mě to štve). Ale občas už mě nebavilo číst stovky a stovky stran o dlouhé, nebezpečné výpravě, která měla plno nudných míst.

Na druhou stranu konec už byl o něco zajímavější a nesl sebou i více překvapivějších pasáží, u kterých jsem občas opravdu zapomněla dýchat. Kdyby se kniha nesla v takovém duchu po celou dobu, tak bych asi byla ten nejšťastnější člověk ve vesmíru.

Autorka opravdu píše chytlavým stylem, protože kniha má na můj poměr malá písmenka, ale stránky vzhledem k příběhu utíkaly rychle. A jak to běžně u pokračování bývá, kniha má otevřený konec a mě opravdu zajímá co bude dál.

A jako snad v každé knize, ani tady nechyběla menší milostná linka. Například mezi Ninou a Matthiasem, i když by Matthias radši viděl Ninu mrtvou, ale pořád v něm je jakýsi silný cit k ní (ach jak já tenhle styl lásky nesnáším). A pak samozřejmě mezi Kazem i Inej, což ale nebylo tak často zmiňované, ale když už ano, tak to vážně bylo trochu na roztátí.

Když to tak čtu, vypadá to, jako by to byla vážně hrůza, ale poslední dobou hledám jen ty záporné body, protože se o nich samozřejmě lépe píše, ale ve výsledku hodnotím knihu čtyřmi hvězdami. 

Moc a moc děkuji Dobrým knihám za poskytnutí knihy!

Pokud jste knihu ještě nečetli, tady to napravíte.