Recenze: Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Jacob už od dětství slýchá příběhy o podivných dětech, které žijí na tajném ostrově. To všechno mu vypráví jeho dědeček Abe, který prý dříve s dětmi žil, ale pak musel odejít bojovat do války. Jak ale Jacob stárne přestává příběhům od dědečka věřit. Jedné noci, kdy se Jacob rozhodne svého dědečka navštívit najde ho venku, jenže tam není sám. Kolem něj se ještě motají stvůry, kterých se dědeček v posledních letech tak hodně bojí. Jeho poslední slova byla aby našel slečnu Peregrinovou třetího září 1940.

Sirotčinec se nachází v časové smyčce, v místě kde se opakuje každý den jedno a to samé datum (tedy třetího září 1940) každý den tu stejně svítí slunce, ve vesnici se každý den chovají lidé stejně a druhý den všechno zapomenou (<-pouze obyčejní lidé). Do smyčky se můžou dostat pouze podivné děti a nebo stvůry. 

Původně jsem neměla v plánu si tuhle knihy někdy číst, jenže co by se nestalo že jo, kniha se dočkala filmového provedení a je v kinech. Takže jsem se zachovala velmi profesionálně a nejdřív jsem si sehnala knihu (za což děkuji kamarádce, která mi ji půjčila) no a mohla jsem se do toho pustit. 

Tahle kniha se četla hrozně lehce a hlavně rychle, už dlouho se mi totiž nestalo že bych přečetla 350 stran za dva dny, to jako vážně ne (už je to asi půl roku co se tomu tak stalo). Takže byla hrozně poutavá, možná až trochu moc. Původně když jsem se ještě o knihu tak moc nezajímala, myslela jsem že se bude jedna o psycho příběh, hrozně strašidelný a tak, jenže jsem se asi vážně spletla. Bylo to prostě jen podivné, ale přiměřeně (nic převelikého).

Co se strachu týče, nebylo to zase tak nic hrozného, až na jednu chvilku kdy už byla noc a já měla trochu znala spoiler a věděla co přijde, ale bála jsem se zbytečně nebylo to nic lekavého ani tak podobně. Začátek knihy se týká hlavně nalézání indícií, které nám zanechal Jacobův dědeček, od sté strany a dál už se seznamujeme s dětmi a dostáváme se do sirotčince a dozvídáme se víc o tomto světě, o stvůrách a netvorech nebo o časových smyčkách. Konec už se týká ,,boje" (více v knize :D) mezi dobrem a zlem. 

Pamatuji si asi jen jednu velmi překvapivou chvilku, při které jsem si říkala Jak je možné že jsem na to nepřišla už dřív, přece byl tak podezřelý, bože. Ale to je asi všechno, v tomhle jsem tedy asi zklamaná, ale řekla bych že tohle je jediné mínusko příběhu (ale co nadělám). 

Hrozně se mi taky líbily fotografie, které doprovázely knihu a občas byly i trochu děsivé (nejvíc ty dvojčata v tom bílém převleku, které nebyli v knize ani nijak moc rozebírány, což je škoda. I slečna Peregrinová tady vypadala dost strašidelně, oproti filmovému traileru). Fotografie mi celkem dost pomohly, k tomu abych si to dokázala všechno lépe představit a příběh krásně doplňovali. 

Takže závěr, kniha byla vážně skvělá, stokrát lepší než jsem očekávala, hrozně čtivá a do děje jsem se hned zamilovala, nemusela jsem nad dějem ani nijak moc přemýšlet, bylo to lehounké na pochopení. No a pokud váháte, tak neváhejte a knihu si přečtěte! (už se chovám jako moderátorka teleshoppingu). Už se nemůžu dočkat až se ke mě dostanou další dva díly, protože tak otevřený konec jsem snad nikdy neviděla!

Originální název: Miss Peregrine's Home for Peculiar Children 
Autor: Ransom Riggs
Série: Sirotčinec slečny Peregrinové
Díl: 1.
Nakladatelství: Jota
Počet stran: 358 
Rok vydání: 2012 cz / 2011 orig
Žánr: Fantasy, Horory