Recenze: Škola dobra a zla: Poslední navěky

Originální název: The Last Ever After
Autor: Soman Chainani
Série: Škola dobra a zla
Díl: 3.
Nakladatelství: CooBoo
Počet stran: 504
Rok vydání: 2015 / 2016
Žánr: Fantasy

Anotace: Sofie a Agáta si myslely, že nastal konec jejich příběhu, když se jejich cesty rozešly. Agáta se po boji s Krutopřísnou schovává s Tedrosem v Gavaldonu a Sofie žije se Školníkem v jeho věži. Zdá se, že obě našly své „šťastně až navěky“, avšak Fabulář touží jejich příběh dále vyprávět a přepsat. Ale tentokrát nejde jen o jejich pohádku. Zlo ovládlo Nekonečný les a všichni zloduchové a čarodějnice z pohádek se vrátili, aby se pomstili a změnili své příběhy. Chtějí proměnit svět dobra a zla v temnou říši, které by vládla Sofie, a jen Agáta a Tedros jim a stojí v cestě. Jak dopadne poslední navěky v pohádkové říši?
Ve velkolepém závěru trilogie Školy dobra a zla se staré stává opět novým a Sofie s Agátou musí čelit nejen přítomnosti, ale i své minulosti, aby našly ten pravý konec své pohádky.

Recenze:
Na poslední díl téhle série jsem se těšila snad nejvíc a byla takovou mojí nejvíc očekávanou knihu v tomto měsíci. Hlavně mě strašně moc zajímala záhada, která se motá kolem Sofiiny matky. No a mám z celé knihy takové smíšené pocity.

Nedá se říct že by mi nějaká postava přirostla k srdci. Ve vztazích postav (Sofie, Agáta, Tedros) se mi už dost motala hlava, protože se hlavně Tedrosovi city pořád měnily a bylo to jak na houpačce. Nejdříve ho Sofie zaujme, jenže pak zjišťuje že to má i jiný význam a začíná ji nesnášet a uvědomuje si své city k Agátě no a takhle se to ještě párkrát mění až chce zabít obě dvě no a v posledním díle si nepřeje nic jiného než zachránit Sofii ze spárů Školníka a žít s oběma děvčaty šťastně až navěky, ta představa je i trošku úchylná, ale co už..

Koho jsem v tomhle díle docela litovala byla Agáta, která by dokonce obětovala svou lásku jen aby Sofie měla šťastný konec (což je docela dojemné a zároveň smutné), každopádně v tomhle ohledu nebyl Tedros zase až tak hloupý a musím uznat že Sofii slušně setřel :D A rozhodně jsem Sofii nelitovala, prostě si to zasloužila.

Na autorův styl jsem si z předešlých dílů tak nějak zvykla, ale přesto pořád nebyl nijak zajímavý a ani moc lákavý. Kniha byla na mě možná až moc dlouhá a nějaké pasáže byly hodně nudné, občas nepotřebné. Každopádně konec byl takový překvapivý, který prostě nemůžete vytušit... protože prostě nemůžete! :D Díky tomu jsem si dokonce myslela, že podle Hortova přání skončí Sofie právě s ním, s Hortem, samozřejmě takhle to autor nenechá.

Celá tahle série mě moc nechytla a je mi to docela líto. Do posledních chvil jsem ale doufala že se to všechno ještě změní a budu to prostě muset číst ze zatajeným dechem, bohužel to se u mě nestalo. Celý ten nápad na tenhle svět je aspoň originální a dost by mě zajímala nějaká nová série od tohohle autora a na úplně jiné fantasy téma.

A abych tady ukázala že se mi kniha i líbila.. narazila jsem i na pár vtipných scén, třeba když se naši hrdinové setkali s Ligou třinácti, docela dost mě dostali šišlající Jeníček a Mařenka. Celá série postupně a pomalu gradovala, takže třetí byl nejlepší a pokud se vám už strašně moc líbil první, tak se máte teprve na co těšit.

Kniha tedy nebyla vůbec špatná, jen mi prostě nesedla a znám spousty lidí kteří si jí zamilovala a hltali jí jak jen to šlo. Jelikož jsem předešlé dva díly ohodnotila stejně - čtyřmi hvězdičkami a říkala jsem si, že pokud bude třetí nejlepší dám mu pět hvězdiček a tak se taky stalo. Ono to sice vypadá že se mi moc nelíbila, ale byla lepší než ty dva předchozí.

Úryvek:
Školník se vítězoslavně zazubil a zadíval na Agátu. ,,Jedině tak najdeme svůj vlastní šťastný konec."
Jeden z lidožravých obrů se jako na povel chopil Agáty a svázal jí ruce za zády.
V tu samou chvíli tlumené výkřiky upozornily na párek trollů, kteří táhli vzpouzejícího se Tedrose znehybněného pouty a roubíkem. Excalibur u sebe neměl.
Rafal se naklonil mezi prince a princeznu a zašeptal jim do ucha: ,,Sliboval konec, na který nikdy nezapomenete," polechtal jeho ledový dech Agátin boltec, ,,poslední navěky ve vaší pohádce."
Jeden z trollů podal Sofii Artušův meč. Ta ho bez váhání přiložila k Štěpánovu krku. Druhý skřet zatím vytahoval z Popelčina těla sekeru, aby ji podal Rafalovi.
...
,,Všichni, kterým si věřila, tě zradili, má královno, ale stačí jen seknout a zmizí jednou provždy. Potom zpečetíme náš věčný svazek."