Recenze: Harry Potter a Prokleté dítě

Originální název: Harry Potter and the Cursed Child
Autoři: Jack Thorne, J. K. Rowling, John Tiffany
Série: Harry Potter
Díl: 8.
Nakladatelství: Albatros
Počet stran: 424
Rok vydání: 2016
Žánr: Fantasy, Divadelní hra

Anotace: Harry Potter to nikdy neměl snadné a teď, jako přepracovaný zaměstnanec Ministerstva kouzel, manžel a otec tří školáků, to má ještě těžší.

Potýká se s minulostí, která nechce zůstat tam, kam patří, a jeho mladší syn Albus se mezitím musí prát s tíhou rodinného dědictví, o něž nikdy nestál. Minulost a současnost se čím dál hrozivěji prolínají a otec i syn zjišťují nepříjemnou pravdu: Temnota někdy vyvěrá z nečekaných míst.

Recenze:

Bylo pro mě příjemným překvapením když jsem knihu uviděla pod stromečkem. V té době jsem ještě četla závěrečný díl té série Harryho Pottera jak jsme ji ještě před nedávnem znali - tedy jen sedm dílů, ale teď má úplně jiný konec!

Mnoho lidí, ať už fanoušků Harryho Pottera nebo lidí kteří četli pouze osmý díl Harryho Pottera (protože to bylo zrovna cool) se rozdělilo do dvou táborů. Na jedné straně ti co vydání scénáře uvítali a na druhé straně ti, kteří litují že tato kniha vůbec někdy vyšla. Před začátkem knihy jsem měla velké obavy, do které skupiny budu patřit já?

Do knihy jsem se tedy pustila ihned po dočtení závěrečného sedmého dílu abych měla read-a-thon hezky u sebe a rychle kompletní. Vzhledem k tomu že se jedná o scénář k divadelní hře čte se to jedním dechem. Musím taky říct že tohle je poprvé kdy čtu příběh v takovém formátu, ale děj jsem si dokázala představit úplně stejně jako kdybych četla normální knihu.

Chtěla bych vás trochu seznámit se zápletkou tohoto příběhu, která se motá kolem smrti Cedrica

Diggoryho (který zemřel ve čtvrtém díle, když Voldemort znovu povstal) a jeho otec Amos se s jeho smrtí pořádně nevypořádal hlavně protože ví že jeho syn byl ,,přespočet" tudíž zemřel zbytečně a šlo jen o blbou náhodu že se na místě zrovna ukázal. Amos tak po Harrym žádá obraceč času aby svého syna zachránil. Obraceče už jsou ale zničeny, tedy až na pár! A zrovna k tomuto obraceči se mladý Albus a jeho nejlepší kamarád Scorpisus Malfoy dostanou a jsou silně přesvědčeni že Cedrica lehce zachrání.

Samozřejmě nesmíme zapomenout ani na vztah Harryho a jeho syna Albuse, který není zrovna růžový. Albus se totiž cítí nepochopený a je takový vyvrhel rodiny, protože je jediný kterého Moudrý klobouk nezařadil do Nebelvíru, ale do Zmijozelu. Jeho otec mu navíc zakazuje se se Scorpiusem jednu dobu vůbec stýkat a zakazuje jim jejich přátelství. Ano, ten Harry Potter pro kterého je přátelství nejcennější.

Co se postav týče já si na začátku zamilovala všechny, teda až na Amose Diggoryho, který je docela egoistický (svého zesnulého syna pořád povyšuje nad Harryho). Zase jsem se pořádně naštvala na celý spolek autorů že ve mě vzbudili zase iluze ohledně dobrých a záporných postav. Musím říct že chování záporné postavy (jméno radši kvůli spoilerům nebudu jmenovat) mě vážně zmátlo a chvíli jsem ani spoilerům mé sestry nevěřila, jenže potom se pravda ukázala pravdou. Taky mě překvapil Scorpius Malfoy - syn dříve obávaného Draca Malfoye. Jednalo se totiž spíše o roztomilého, učenlivého a sladkého blonďáka, kterého jsem si prostě ihned zamilovala snad více než Albuse.

Na knize se mi hrozně líbilo seznamování se s paralelními světy, které navštěvujeme při cestování do minulosti. Nejvíce mě asi zasáhla hrůzovláda Voldemorta, kdy se svět změnil v jednu velkou černou skvrnu plnou mozkomorů (aspoň tak jsem to cítila). Vždy jsem s lekla, když jsem se dozvěděla že Hermiona a Ron nejsou manželé vždycky se mi nějak chtělo brečet.

Celá kniha se mi tedy moc líbila, určitě jsem si ji zamilovala. Patřím tedy spíše k těm lidem, kteří jsou knihou nadšeni a doma jí mají pěkně hrdě vystavenou. Jednalo se samozřejmě od maximálně dvoudenní záležitost, ale užila jsem si to. Myslím že bych tady mohla o knize básnit až do zítra... :)

A jaký dojem udělala kniha na vás?