Recenze: Divoká píseň

Autorka: Victoria Schwab

Nakladatelství: CooBoo

Rok vydání: 2016 orig / 2017 cz

Žánr: fantasy pro young adult

Počet stránek: 336

Recenze:

Jak už někteří možná víte, ještě před touto knihou jsem četla Temnější tvář magie od stejné autorky, která napsala právě i Divokou píseň. Po dočtení Temnější tváře magie jsem byla lehce zklamaná, a tak jsem byla na Divokou píseň opravdu zvědavá. No, teď už jsem Divokou píseň dočetla a vypsat sem své pocity mě bude zřejmě stát hodně námahy! :D

Objasnění děje

Victoria Schwab vymyslela opět úžasný nový svět. Tentokrát je plný příšer, nebezpečí, násilí a strachu. Město Verity, kde se většina příběhu odehrává, je rozděleno Švem, které rozděluje V. na jižní část, kterou vede Henry Flynn a na severní část, kterou má pod dozorem Callum Harker, který slibuje lidem (pocit) bezpečí (a samozřejmě za to chce nějaké peníze) a snaží se udržet na uzdě malchaje a korsaje ve své části.

,,Sám si nebyl jistý, jak přesně se cítí a co to spouští. Frekvence. Souznění. Dva akordy, které spolu ladily."

Něco k postavám

 My vidíme příběh z pohledu Augusta Flynna, příšery, které je přezdíváno sunaj a krade duše hříšníků pomocí hudby. Poté z pohledu Kate Harkerové, jejíž otec je právě Callum Harker, a Kate mu chce ukázat, že je stejně nemilosrdná jako on, a proto aby to věděl, udělá všechno! Zanedlouho se samozřejmě cesty Augusta a Kate zkříží...

Jako prvního vám představím Augusta Flynna, nejmilejší příšerku ze všech. August je sunaj, vzácný druh příšery, ale příšerou být nechce. Sunajové kradou duše pomocí hudbu, August pomocí melodie houslí. Díky těmto duší hříšníků se krmí a nehrozí tak, že by uklouzli (tedy, že by nad sebou ztratili kontrolu). August si ale myslí, že příšerou být nemusí, a že nad sebou kontrolu neztratí. August byl až doteď držen doma, ale po dlouhém přesvědčování je i jemu povoleno dostat nějakou misi, a to zavěsit se v nové škole na paty Kate. 

 Kate je drsná dcerka Calluma Harkera, která dělá nejrůznější věci (jako třeba vypalování jedné školní kaple), jen aby se dostala do města Verity, co nejblíže k otci. Podaří se jí to a ona tak nastupuje na novou školu, kde si buduje základy popularity na strachu ostatních.

,,Korsajové se rodili z násilných činů, které nekončily smrtelně. Malchajové vznikali jako pozůstatek vražd, zatímco o sunajích se říkalo, že vyrůstají ze zvláště ohavných činů."

Styl psaní 

Musím říci, že Divoká píseň byla tedy o hodně lepší než Temnější tvář magie, protože tady to bylo alespoň více napínavé a vážně jsem nevěděla, co bude na další stránce, kdežto Temnější tvář magie už byla docela předvídatelná. Nechyběl tu ani první šok, kdy jsem na začátku nevěděla, co a jak je a kdo je čím, ale naštěstí všechno jsem časem pochopila a srovnala v hlavě. 

Autorka nám na papír naservírovala úžasný a originální svět a ukázala nám, že fantazie jí rozhodně nechybí. Opět jsem si tedy vychutnávala slovo od slova a nedočkavě čekala, co se stane na další straně. Autorka tady více příběh propletla a samozřejmě nechybělo ani úžasné zakončení, které mi vyrazilo dech a já jen marně hledala další stránku.. Takže na rozdíl od Temnější tváře magie, která se nesla pořád ve stejném duchu, byla tady alespoň nějaká gradace. Tentokrát se tedy můžete těšit na příběh plný akce a napětí! :)

,,Zrůdy a zrůdičky velký i malý, 

vás by si, dětičky, k večeři daly.

Korsaji zubatí s ostrými drápy

vyschlí a kostnatí budou tě trápit.

Malchaji, malchaji, hrozný to zjev,

smrtícím úsměvem sajou ti krev. 

Sunaji s očima jak z černé tuši, 

písničku zahrají, vezmou ti duši.

Zrůdy a zrůdičky velký i malý, 

vás by si, dětičky, k večeři daly."

Obálka

Obálka knihy je úžasná (a jsem ráda, že zůstala originální obálka), moc se mi líbí font, jakým je udělán název a zakonponování nějaké temné uličky do krásných houslích a to vše v červené barvě, která se k příběhu rozhodně hodí.

Podtrženo sečteno

Rozhodně tedy nelituji, že jsem si knihu přečetla a už teď se moc těším na další díl, který bohužel vyjde až na podzim a bude nést název Náš temný duet, takže doufám, že nezapomenu na moc důležitých věcí. Hrdiny jsem si jinak opět oblíbila, Kate i Augusta stejně, líbil se mi námět města plného příšer, které se rodí z násilí a různých katastrof a samozřejmě to, jak to bylo napsáno úžasnou Victorií Schwab. Zatím jedna z nejlepších knih tohoto roku! 

10/10

Za poskytnutí knihy k recenzi moc děkuji Dobrým knihám, a pokud jsem vás nalákala, knihu si můžete koupit ZDE!