Recenze: All the bright places

Autorka: Jennifer Niven

Nakladatelství: Penguin Books

Rok vydání: 2015

Žánr: young adult

Počet stran: 378

Recenze:

Tahle kniha je moje první, kterou jsem se rozhodla číst v angličtině. Takže tohle bude recenze hlavně pro ty, co váhají nad čtením v cizím jazyce a nebo koukají právě po této knize v anglickém jazyce, samozřejmě je i pro ty, co se chtějí dozvědět o ději knihy něco víc :)

Proč jsem knihu četla v angličtině? Chtěla jsem se určitě posunout dál a myslím, že knížka je dalším skvělým krokem k zdokonalování. Knihu jsem tedy chtěla číst v češtině, ale angličtina prý nebyla zase tak těžká a já jsem to teda zkusila.

Teď ale k ději knihy.. Všechno začíná na zvonici, kde se chce Theodore Finch zasebevraždit tím, že skočí dolů. Má ale štěstí, objeví se totiž Violet jako zachránkyně a skok mu rozmluví, to ale není všechno. Violet měla úplně stejný plán jako Finch, ale i jí se dostane záchrany. Docela zamotaný začátek knihy, nemyslíte? Violet pak odchází jako zachránkyně toho divného kluka a zároveň teď s ním má velké tajemství.. Zanedlouho je osud zase svede dohromady a oni mají společně vypracovat projekt, kde navštěvují zajímavá místa Indiany.

 ,,May your eye go to the Sun, To the wind your soul. ... You are all the colors in one, at full brightness."

Kniha je vyprávěna z pohledu dvou postav.. Theodore Finch trpí velkými výkyvy nálad, kdy je nahoře a pak zase úplně na dně, tedy odborně maniodepresivní psychózou (bipolární depresí). Ze začátku jsem to moc nepostřehla, ale postupně ano. Finche si myslím ale i tak každý oblíbí :). Pak je tu Violet, které umřela sestra při autonehodě. A hádejte, kdo si to dává za vinu? I když kapitoly Violet nebyly tak dobré jako u Finche, oblíbila jsem si jí taky.

Určitě jsem se u příběhu i zasmála nebo prostě jen nad nějakými věcmi pousmála. Violet a Finch je myslím hezký pár, ale jen škoda toho špatného konce. Přiznám se, na konci jsem se nad jednou stránkou musela rozbrečet, ale kdo by u takové knihy ne? Ten konec mě fakt dostal.

Jinak, protože se jednalo o anglickou knihu, je jasné, že jsem nějaké věci nepochopila. Když se tam tedy nějaké neznámé slovo vyskytovalo hodně jednoduše jsem si ho vyhledala a myslím, že moje slovní zásoba je zase o něco bohatší. Neubránila jsem se ani prvotnímu šoku knihy, kdy pro mě bylo premiérou číst knihu v jiném jazyce, důležité je ale nepřestat číst!

,,It's not what you take It's what you leave."

Kniha byla zajímavá, něčím jiná než ostatní (zřejmě Finchem). Na konci jsem byla smutná, ale věděla jsem jak to skončí, i když jsem tomu pořád nechtěla uvěřit a doufala jsem, že si ze mě všichni dělali jenom srandu.. Zajímavý a též smutný byl i dodatek autorky, který si nemůžete zapomenout přečíst! Taky se mi líbilo, že kniha byla plná hezkých citátů, ale já místo toho abych si je zakládala, tak jsem jen četla. Mám hrozně ráda knihy, kde postavy mají své blogy a weby (které pak samozřejmě dohledáte v našem světě), tady to byl magazín Germ a EleanorandViolet.

Autorka píše opravdu lehce a mě se to dobře čte a už teď mám doma její další knihu (Holding u the Universe), na kterou se moc těším. Tento příběh se mi líbil, byl odpočinkový a ne moc náročný na vymyšlení zápletky. Víceméně nám do děje nezasahovalo moc lidí, spíše to byli prostě jen přihlížející.

7/10